Naše obec

Naše skvělá obec! Tak skvělá, že jsme v roce 2019 získali zlatou stuhu ve středočeském kole soutěže Vesnice roku a následně v celorepublikovém kole jsme skončili na úžasném 3. místě! 

A nyní něco faktů..

Obec Libovice se nachází ve Středočeském kraji, v severozápadní části okresu Kladno, v zázemí 3 km vzdálené obce s rozšířenou působností (ORP) Slaný. 

V nejstarších dobách patřila ves Libovice k probošství kostela pražského. První zmínky o obci  pocházejí ze 2. poloviny 13. století. Prvním známým majitelem vsi nebo její části je A. Buzek z Libovice v roce 1380. Postupem času obec měnila své majitele, až do roku 1623, kdy se stala majetkem smečenské vrchnosti a tím zůstala již trvale.

V roce 1789 si několik místních sedláků otevřelo na svých pozemcích v katastru obce (tehdy osada Necky) jámy (šachty) uhelné. Při pozdějším dobývání uhlí v letech 1820-30 bylo v okolí jam postaveno několik obytných čísel, z nichž na čísle 45 bylo hospodářské stavení Františka Beyera, jehož syn Eduard na stejném místě nechal postavit v roce 1861 zámeček zvaný Beyerovka. V roce 1837 byla vedle tohoto hospodářského stavení postavena kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Od té doby se přilehlá hornická osada nazývala Svatý Jan a později tu byl přistavěn také parní mlýn s ještě později zřízenou restaurací a tři další šachty. Těžba uhlí v našem katastru byla pozastavena po roce 1870 a znovuobnovena na počátku 20. st., kdy pokračovala na dolech Jiřina I a Jiřina II do r. 1964. Tuto historii kopíruje i křivka demografického vývoje a rozdílná zástavba, kdy centrální část obce je tvořena bývalými statky a západní „Vystrkov“ hornickými domky.

Celková výměra katastru Libovice u Slaného je 610 ha. Je to území s tradičně zemědělským a lesnickým charakterem. V důsledku příznivé konfigurace terénu s velkým množstvím lesů a hodnotné krajinotvorné zeleně patří území obce Libovice mezi krajinářsky nejhodnotnější sídla na hranici Přírodního parku Džbán. Počet obyvatel se od roku 2001 zvyšuje a s ním se zvyšuje i počet rodinných domů. K 1.1.2001 bylo v obci evidováno 229 obyvatel, k 1.1.2025 bylo evidováno 385 obyvatel. 

V rámci veřejného občanského vybavení se v obci nachází obecní úřad s veřejnou knihovnou. Knihovna  využívá výměnný fond Středočeské knihovny v Kladně.

V obci je dobře vybavené a postupně obnovované dětské hřiště s cyklokrosovou dráhou, volejbalové/ nohejbalové hřiště a fotbalové hřiště.

V bezprostředním sousedství těchto se nachází rozlehlá parková plocha 1,69 ha „Jedlého parku“  s dalšími herními a edukativními prvky, workoutovým hřištěm a mobiliářem pro relaxaci a odpočinek.

Bývalá hasičská zbrojnice byla v r. 2000 přebudována na mládežnickou klubovnu, v r. 2005 byla dále rozšířena o venkovní zastřešenou uzavíratelnou pergolu s krbem a posezením. Klubovna byla v r. 2018 přebudována na dětskou hernu, kterou nyní využívají ročiče s nejmenšími dětmi. 

V Libovici se nenachází mateřská ani základní škola. Předškolní výchova je zabezpečena v mateřské škole v Jedomělicích a Tuřanech. Základní školní výchova je zabezpečena v základní škole v Tuřanech (nižší stupeň 1. – 5. Ročník) se školní družinou a školní jídelnou a ve Slaném. Zdravotnická péče není v obci zajištěna. Specializované zdravotnické služby poskytují nemocnice a ordinace lékařů ve Slaném. Kulturní zařízení se v obci nenachází. Nejbližší kulturní zařízení jsou ve Slaném.  Služby správního charakteru jsou v Libovici zastoupeny pouze obecním úřadem. Obec spadá pod poštovní úřad Tuřany u Slaného

V rámci komerčního občanského vybavení se v obci nachází provozovna s cukrářskou výrobou, velkosklad drogistického zboží s maloobchodní prodejnou, květinářka a hostinec s kulturním sálem. Ubytování není v obci zajištěno. Veškeré obchodní, stravovací a ubytovací služby zajišťuje město Slaný.

Obec Libovice pravidelně pořádá kulturně společenské akce: tradiční novoroční vycházka k Dívčí skále, libovický, myslivecký a maškarní ples, pálení čarodejnic,  tradiční Máje, srazy rodáků, pouť ke sv. Jánu, oslava dětského dne spojená s vítáním občánků, libovické strašeníčko, rozsvěcení vánočního stromu, vánoční a různá letní posezení s hudbou. 

Kaplička na návsi

Centrum obecní návsi zdobí malá kaplička, která byla postavena roku 1787 za císaře Josefa II. Postavena byla jako stavba zděná, krytá prejzovými taškami. Opatřena byla jedním zvonkem a dvojitým dřevěným  křížem. Uvnitř se nacházely tři obrazy malované přímo na zdi: uprostřed obraz svatého Václava, napravo svatý Jan Nepomucký a nalevo svatá Anna. Zvenku, nade dveřmi kapličky, byl na zdi malovaný svatý archanděl Michael. Kaplička byla opravena poprvé roku 1827 na náklad obce. Při opravách byly obrazy zabíleny. V roce 2002 byla prohlášena za kulturní památku. V roce 2008 byla kaplička rekonstruována včetně vnitřních maleb do současné podoby. 

Křížek - Boží muka s křížkem

Na začátku obce směrem od Tuřan stojí na pískovcovém podstavci kříž, na němž je do kamene vytesán obraz Spasitele a Panny Marie. Křížek zdobí nápis: "Tento kříž jest postaven ke cti a chvále Boží. Nákladem obce Libovické léta Páně 1833." Pod obrazem Spasitele stojí nápis: „Otče, v ruce Tvé poroučím ducha mého.“ Dříve, od roku 1787, zde stával kříž dřevěný. Tato hodnotná památka, které je obec majitelem, dokládá duchovní obraz Slánska z počátku 19. století. Z dotace Ministerstva pro místní rozvoj a finanční spoluúčasti obce, byla tato historická památka restaurována do původního stavu v roce 2011. 

Pomník padlým v 1. světové válce

A ještě něco málo z obecní kroniky:

V obci zdejší zachovaly se dosud traťové názvy. Názvy tyto jsou odvozeny jednak od jmen obyvatel zbořených samot, jako dosud se říká U Hruškovic, U Rusovic, U Štauchovic, jednak od ojedinělých stromů, které na těch místech stávaly – například U Dubu nebo U Pláničky. Pozemky směrem k Bysni nesly názvy podle půdního složení jako například Na Červené hlíně, nebo podle dřívějšího užití – Na Chmelnici.  Dříve se na těchto místech pěstoval chmel.

Zajímavější jsou však názvy v Luží, kde se kdysi rozkládaly louky a luhy, v Kopaninách, kde byl vykácen les a pozemky byly upraveny na pole, či v Záboří, kde byla močálovitá půda, která se často bořila. K Plchovu byla nazvána část lesa u Zeleného vrchu, který se stále zelená a dal místu své jméno.  Pod mlýnem u sv. Jana se nachází Dívčí skála – dle pověsti zde dívka skočila ze skály.

Pozemky na západní straně katastru nesou název U Cardy – podle samoty, kterou zde postavil pan de Carda z Prahy a která dodnes stojí. Pozemky ležící u samoty Tumlplac nesou název U Tumlplacu. Pověst praví, že na místě, kde dnes samota stojí, čert prý utancoval „utumloval”  šenkýřku.